Jak pracuji s klienty
Dlouho jsem přemýšlela, jak vlastně popsat to, co při focení dělám. Protože když řeknu “fotografka”, většina lidí si představí někoho, kdo vám řekne “otoč se doleva, zvedni bradu, usměj se” — a vy to posloucháte a snažíte se vypadat co nejlíp, přitom se uvnitř cítíte dost nepřirozeně. A pak si prohlížíte fotky a říkáte si… tohle jsem já? Opravdu takhle vypadám?
Já to dělám jinak. A ne proto, že bych chtěla být originální nebo jiná než ostatní — ale proto, že jinak to pro mě nedává smysl. Jsem certifikovaná koučka, pracuji s emocemi, s bloky, se sebepřijetím, a všechno tohle se přirozeně prolíná i do mé práce za fotákem. Vlastně to ani nedělám záměrně — prostě tak funguju.
Jak to u mě funguje
Většina lidí se před fotákem necítí komfortně. A to je naprosto normální. Pro spoustu klientů je to první zkušenost s profesionálním focením a často přicházejí s nejistotou, ostychem nebo pochybnostmi o svém vzhledu. Slyším věty jako: “Já nejsem fotogenická” nebo “Nevím, co mám dělat s rukama.” Znáte to?
Já na to ale jdu jinak. Před focením si povídáme. Ptám se na představy, cíle, hodnoty. Co chtějí svými fotkami sdělit. Jak se chtějí vidět. Tenhle rozhovor není jen pro mě, abych pochopila jejich osobnost — je hlavně pro ně. Aby si uvědomili svou hodnotu a jedinečnost ještě předtím, než vůbec začneme fotit. Většinou stačí pár minut, než se atmosféra změní. Člověk začne mluvit o svém projektu, o své vizi, o tom, proč dělá to, co dělá… a najednou je přítomen. Ramena klesnou. Oči se rozzáří. A já cvaknu spoušť.
Když řeknu “uvolněte se”, nefunguje to. To ví každý, kdo se někdy fotil. Řící vám “buďte přirození” a vy nevíte, co s tělem, kam dát ruce a jestli se máte usmívat nebo ne. A čím víc se snažíte, tím hůř to dopadá, protože snažení a přirozenost jdou proti sobě. Proto koučovací přístup. Místo instrukcí pokládám otázky. Když někdo působí strnule, nezavolám na něj přes ateliér “pohodka, v klidu”. Zeptám se: “Co by vám teď pomohlo cítit se líp?” Nebo: “Představte si moment, kdy jste si naposledy připadali úplně ve svém živlu — co se vám vybaví?” A v tu chvíli se něco posune. Ne proto, že bych řekla kouzelné slovo, ale proto, že se člověk na moment přestal soustředit na to, jak vypadá, a začal přemýšlet o tom, kdo je. A to je obrovský rozdíl.
Focení jako forma sebepoznání
Během focení klienty vedu k tomu, aby se soustředili na svůj vnitřní pocit — ne na to, jak “by měli” vypadat. A to dělá obrovský rozdíl.Pokud někdo působí strnule, neřeknu “uvolněte se” — to nikdy nefunguje. Místo toho se zeptám: “Co by vám pomohlo cítit se teď pohodlněji?” Nebo: “Popšte mi situaci, kde se cítíte naprosto sebejistě — co vidíte?”
Jsou to koučovací otázky. Nediktují. Otevírají prostor. A člověk se v tu chvíli přestane snažit a prostě je. To je moment, který hledám.
Moment, který lidé nečekají
Spousta lidí se nikdy neviděla očima někoho, kdo se na ně dívá s respektem a bez hodnocení. Když jim během focení ukážu první náhledy, často slyším: “Tohle jsem opravdu já?” nebo “Netušila jsem, že můžu takhle působit.”
Tyhle okamžiky jsou pro mě nejsilnější. Když člověk začne vidět sám sebe jinak. S větším respektem. S větší láskou. Bez toho věčného vnitřního kritika, který říká “to není dost dobré”. A to je přesně to, proč dělám svou práci tak, jak ji dělám. Fotografie s koučovacím přístupem není jen o výsledném snímku. Je to proces — sebepoznání, přijetí a posílení sebevědomí.
Proč to mění i výsledné fotky
Když se člověk cítí bezpečně, je to vidět. Na fotkách, v držení těla, ve výrazu, v energii, kterou vyzařují. Není to o filtru nebo reštušování. Je to o tom, že člověk před fotákem je přítomný a v klidu sám se sebou.
Má práce není jen o tom, aby si klienti odnesli profesionální portréty na web nebo LinkedIn. Je taky o tom, aby se na sebe podívali jinak. S vědomím, že stojí za to být vidět.
Každé focení může být krokem k hlubšímu pochopení sebe sama. Když se vidíme v novém světle — přirozeně, silně a beze strachu — začneme si uvědomovat svou hodnotu. A to je něco, co žádný filtr nenahradí.
Chcete to zažít?
Pokud hledáte focení, kde nejde jen o pózy, ale o vás — ozvěte se mi. Fotím brand, byznys i portrétní fotografie v Praze. Podívejte se na mé portfolio nebo na ceník a možnosti spolupráce. A pokud vás zajímá hlubší práce se sebou skrze tvorbu, podívejte se na mé foto workshopy nebo koučink. Pracuji s lidmi, kteří se chtějí poznat, ne jen vyfotit.
Jak fotografie pomáhá s větší sebedůvěrou
Každý focení může být krokem k hlubšímu pochopení a přijetí sebe sama. Když se lidé vidí v novém světle — autentické, silné a přírodní — začnou si uvědomovat své kvality a hodnotu. Moje práce není jen o tom, aby si klienti odnesli profesionální portréty, ale také o tom, aby se na sebe podívali s větší láskou, důvěrou a respektem.
Každá fotografie může být zrcadlem naší individuality, jedinečnosti a odvahy být sami sebou.
FOTO BLOG
Trendy ve vizuálním storytellingu
